ŽIVOT

Ahoj krásky! ♥

Jste překvapené? Ani se vám nedivím. Kdo by čekal, že se znovu ozvu. Právě jsem se dívala, kdy jsem se naposledy ozvala...a páni..10.ledna 2016. Pokud jsem tedy nějaké novější články nesmazala.Tak dlouho jsem o sobě nedala zmínku? Ani nevíte, kolik věcí se za tu dobu změnilo. Kde začít?

Pamatuje si na tu smutnou holku, která ze sebe měla jen komplexy? Tak ta je mimo hru. Tohle považuji za největší překvapení. Nevím jak, nevím proč a nevím co. Každopádně je ze mě nyní holka s dostatečným sebevědomím, která si stále drží své hranice. A chci tím říct, že nyní nemám až takové velké traumata ze zrcadel. Ovšem, i teď se najdou určité chvíle a situace, kdy bych to zrcadlo nejraději rozmlátila kladivem na milion kousíčku, ale z toho se najdou i situace, kdy do toho zrcadla na tu sexy kočku prostě mrknu ;-)

Nejspíš při mně stáli všichni svatí, ale i já dokončila školu. Tenhle poslední rok na intru i ve škole utekl jako voda a čekal mě květen plný zkoušek. Maturovala jsem v úterý spolu se třemi kluky. Snad to nebylo jen kvůli tomu, snad jsem je okouzlila i vědomostmi. Jsem nadmíru spokojená s výsledkem. A mé spokojenosti přidává i ta informace, že od záři nastupuji na vyšší studium do Brna. Proč vyšší? Pominu-li fakt, že jsem tak trochu zaspala datum podání přihlášek na určitou univerzitu, tak v tom hraje i roli to, že si v studii na vs až tak moc nevěřím. Uvidíme, třeba se to ještě změní. Jsem zvědavá, co mě čeká.

Prožila jsem vztah. Nuže...jak se to vezme vztah. Nebyl to vztah se vším všudy. Ale jako první lásku to označím. Dal mi toho do života hodně, první kluk ke kterému jsem byla otevřená. Ukončila jsem to já, protože jsem došla do určitého bodu, že potřebuji ještě volnost. Nejspíš si říkáte fííha....Taky jsem začala víc žít. Chodím na párty, ale s alkoholem samozřejmě opatrně. Zejména po některých akcích. Ale co. Na to navážu..

Jsem nesmírně ráda za mé nejlepší kamarády. Miluji, MILUJI- naši partu. I když mě mrzí, že někteří v tom nyní dělají chaos. Ale to se ještě vyřeší. Jsou to ti nejbáječnější lidi. A 10.1.2016 jsme se ještě neznali.
Řadím zde šest kluků z vedlejší vesnice a čtyři holky včetně mě. Navíc je zde M. Nás 10 je pevný základ.
Kluci mi toho hodně dali. Jiný pohled na svět, zlepšení v sobě samé,důvěru, pocity,..
Trávíme spolu nyní hodně času a to už od června 2016, kdy jsme se seznámili na akci. Červen 2017 byl zlomový, jelikož nejmladší díl z nás měl nehodu na motorce. Situace byla vážná, ale každým dnem se zlepšuje. Jen mě mrzí, že jsme byli na návštěvě v nemocni pouze jednou. Zasloužil by si návštěvu každý den!
V utnutí mého prvního vztahu mají taky vliv. Nyní zažívám něco, co jsem nikdy necítila.
Čeká nás ještě mnoho společných akcí, například nyní v pátek nás čeká túra po hřebenech.

Nevím jak je to možné, jestli jsem to dávno přehlížela, nebo jsem to nechtěla vidět, ale kluci mi píšou. Chápete, že ano?! Myslím tím, zdá se mi, jako by vyjadřovali o mě zájem. To mě moc těší a dodává sílu na sobě pracovat dál.

Chodím běhat!! Ano, je to pravda. A maximálně si to užívám. Stále nejsem ještě profesionál, ale ten pocit je vážně jako droga.
Snažím se jíst zdravě (ehm....dneska pytlík brambůrek). Opravdu přísahám, že takové hnusy se snažím velmi omezit.
Taky je ze mě dárce krve. Chci ještě povýšit a zapsat se do registrů dárců kostní dřeně.
Zítra se chci objednat ke kosmetičce a následně zkusit napsat email jedné slečně. Pokud by to vyšlo, tak vám to napíšu a pokud to nevýjde, tak vám stejně napíšu :D


Drazí, svrběla mě ruka už tak týden tohle všechno sepsat. Zkoušela jsem si psát deníky, ale nefunguje to. Já moc ráda škrtám a začínám psát divně. Třeba napíšu začátek, pak do toho konec atd... Takže chápete, proč volím tuhle možnost. Nevím, jak dlouho mi vydrží psaní. Možná je to nárazová touha. Každopádně se pokusím vás vždy o něčem novém informovat.

Mějte krásný večer.

P.

Faleš

A já už to odhalila! Odhalila jsem další důvod mé (bývalé) zachmuřené stránky. Je (byl) to intr. No, ne teda přímo intr, ale mé spolubydlící. Jaj, že mě to nenapadlo dřív. Asi jsem si říkala, že je vše ok.  Zase nechci je až tak hanit, někdy jsou fajn. A z toho je to na tečku mezi oči. Zvláště poslední týden. To abych to zase popsala, což? Heh, možná ze mě budete mít srandu, že dělám takový hambuk kvůli maličkostem. Ale. Nuže:

Osobač1: Jedná se o naprostou perfekcionalistku. Nedejbože, aby vám ustlaná peřina přesahovala o pár cm. Věci na poličce neměly systém. Věci by byly na židli. Neřekne to, ale myslí si svoje. Všechno musí mít tip top zařízené. Věci na červen už má zařízené teď. Knížku na vysokou školu má koupenou již teď a to ještě nemá ani maturitu. What? Všechno v předstihu. Taky musí mít pravdu vždy jenom ona. Prostě je to taková "máma". Někdy se to ovšem hodí, např. když vám  připomene, že něco nemáte. A nejlepší je věta: " Já jsem se vůbec neučila". Přitom víte, že se teda učila. Sakra, co je na tom říct, že jsem se učila? Já to klidně řeknu, nemám s tím problém. Alespoň jim nelžu. To samé dělá totiž i os2.

Osobač2: Ach, tady jsem se hodně zklamala. Tento týden byl osudný. Tato osoba je ten typ, která se před každým dělá nejlepší. Hlavně před kluky, to je její parketa. A ostatní, nechci říct úplně shazuje, ale říká takové věci, které někdy jsou smutné a zamrzí. Mě ovšem na lopatky nepoloží. To se možná i divíte, jelikož tady čtete jen ubohé řeči, ale já se ve skutečnosti nenechám.
To tak. Každopádně si vymýšlí a to v tom směru, aby ona byla ve světla zase za tu nejlepší, nejhezčí, nejoblíbenější. Například tento týden něco povídala. Říkám ji: " Počkej, však jsi říkala, že to bylo jinak?" Nerýpu, jen prostě vím, že minule to bylo podle ni jinak. A už mě nebaví furt dokola poslouchat lži, kterýma nás oblbuje a dělat, jak je žeru. A odpověď byla velice vtipná: "Noo,.Já už nevím, jak to bylo. To je jedno. T-tak.. Dobrou noc". Upřímně, mě to pobavilo. I ještě jedna událost, ale to nemá cenu tady psát. U té jsem se fakt utvrdila, že to není ona, za kterou jsem ji pokládala. Všimla jsem si, že se se mnou poslední dobu ani tak nebaví. Ale schválně se přede mnou baví s OS1. Taky mě pozoruje očkem. Heh, teď to zní vtipně ;-D. Moje teorie je taková, že já si nic od ni líbit nenechám, proto má ze mě "respekt". Možná nečekala odpor od škaredé dívky, ale taky se možná pletu.  Jo. Teď jsem si vzpomněla ještě na něco. Nejvtipnější je, jak si osoba1+osoba2 plánují schválně přede mnou společnou budoucnost. Jejich vysokoškolský život v Brně, jejich společný byt, společná brigáda. A vás se ani nezeptají. Myslela jsem, že se zeptají aspoň z principu, ale tak nejspíš nic. A víte co? Mně je to fuk. Za a) by mě jeblo z dalšího soužití s nimi; za b) budoucnost je ještě daleko; za c) když už, tak někam půjdu s M.&M. Falešné holky mě neberou.

Vyčerpávající článek. Zvláště u Os2. Ale teď konečně vím na čem jsem. Já mám štít čistý. A je mi to všechno jedno. Akorát mě mrzí, že nevím, jaké řeči řekla o mně O. To je jediné, co mě fakt mrzí. Aby si ještě nemyslel, že jsem vlkodlak, který se mění za úplňku.
Díky ním jsem vlastně teď odolnější. Takže nejspíš bych měla ještě koupit pugét růží na pokoj. Ty by ovšem nejspíš brzy zvadly tou faleší ve vzduchu.

To ještě budou mrkat, co se stane.

A jinak? Mám se super. Mám hotovou slohovku, zvládla jsem pro mě "výzvu" a všechno je nice. Zatím.
:-)

MATURITNÍ ČETBA

1. Charlotte Brontëová- Jana Eyrová

2. E.M. Remarque- Na západní frontě klid

3. Victor Hugo- Chrám Matky Boží v Paříži

4. Jan Otčenášek- Romeo, Julie a tma

5. Jaroslav Havlíček- Petrolejové lampy

6. Alberto Moravia- Horalka

7. John Steinbeck- O myších a lidech

CB

Dělej. Zvedni to. Nic to není. To dáš. Ne. Neodkládej..

Jestli to nedáš, nemáš šanci v normálním životě.

Bude to další důležitý krok.

Zabiješ dvě mouchy jednou ranou.

A to chceš.

Boj začíná.

Čas vyprší v březnu.

AD

A je to tady. Končí prázdniny. Nechápu, proč tak rychle vždy utečou. Vlastně....chápu. Tohle zní jako  dost nudné klišé. Nuda
 Zítra se naposledy vyspím do růžova. Líbezný spánek. Potřebný spánek. Klidný spánek. Probuzení do krásného dne.  A od pondělí najedu na školní kolotoč plný stereotypů.  Což mi připomíná, že je třeba si řádně nachystat nějaké to smuteční oblečení do školy. Největší vtip spočívá v tom, že v mém šatníku se skoro nic černého nenachází. Divné. Stejně jako tam nenajdete (zatím)  žádnou jednobarevnou  červenou barvu. Asi je to averze na jednu vyučující, která každý den ve svém outfitu, nesmí zapomenout na červený prvek. Přinejhorším jsou to červené šaty. Přinejlepším úzký opasek. Oděný ďábel. Matematický ďábel.

 Už mě nebaví být ani na intru. Ta nemožnost útěku. Chybí mi čerstvý vzduch, příroda, rodina, kamarádi. Fakt nuda. Byla jsem trubka, když jsem si vybírala školu. Teď bych se rozhodla nejspíš jinak. No, ještě dva roku. Doufám v to, že dám maturitu. Prosím, prosím, prosííím.

  Vzhledem k tomu, že je přeci jen ten nový rok, tak bych ráda něco změnila. Potlesk, prosím. To tady dlouho nebylo. Ty přání jsou reálné. Tudíž bych je ráda stihla do konce března. Nebudu psát samotný článek. Stačí tohle. Takže, co jsou mé body?

•  Použít poukázku a nakoupit si věci, které chci
• Navštívit kosmetičku
• Udělat si nové kamarády. Mám perfektní nápad. Tak jen se k tomu dokopat. A s novou kamarádkou bych třeba ráda:
• navštívila sportovní centrum

Docela reálná přání, ne? Snad se za daří.
Co vy? Jak se máte?
Žijte a přežijte školu, whatever.

#1

 xxx

xxx

xxx

 xxx

xxx

xxx

xxx

xxx

xxx

BC

A je to tady.
Krásný nový rok vám přeji do budoucnosti.
Jak jste slavili? Nebo stále slavíte? Já slavila s M. <3

/XXX/

Slibuji, že tento rok se vážně polepším. Rozhodně ne v psaní "článků", ale v životě. Achjo, zase jste si povzdechli? Jsem tragéd, holt. Kecám, jsem ten nejdůležitějším drahokam na světě. Pff, teď si dělám fakt srandu. A to jako FAKT. Abych furt neremcala o "něčem", klidně se i s někým vsadím. To bude nejspíš nejlepší. Výzva? Ještě najít toho chudáka, co se se mnou vsadí. Nejspíš M. ;-D

Tento rok hejbnu o trochu víc zadkem. Pojďme tento rok nazvat sportovní. Minulý rok to byl face rok. Tak tento bude ve znamení sportu.  Ne že bych byla nějaký sportovní lůzr, to teda ne. Na sportu si zakládám. A považuju to za něco, co aspoň umím ( na holku). Ale ještě trochu zaberu. 

V čem? V běhání. Klasika, to už ani psát nemusím. Tento rok to už bude ono. Cítím to v kostech :-). Dále budu pokračovat ve florbalu. Chci se začít více věnovat taky bruslení na inlinech. No a nakonec, pozor, bych ráda začala více plavat. Taky bych chtěla zkusit tenis, ale to je nejspíš nereálné. Hergot, to běhání musím dát!

Jinak se v celku nic nemění. Stále jsem škaredá a Slunce září. A co. Troufám si říct, že jsem psychicky odolnější. Nice. Eee, jak teď pokračovat? Tak to fakt nevím. Tento rok snad bude super. Nějaké plány už se střádají. A doufám, že vyjdou!

Ps. Stále nemám ráda (nenávidím ???) školu. Uff, ve skutečnosti jsem lůzr na školu. 

Ps. vol2- Smazala jsem články, byly marné. I když netvrdím, že to někdy bude lepší. 

Ps.vol3- Nechce se mi ukončovat článek, fakt ne. Dneska bych ráda psala. Ale ne sloh do školy, který se na mě ďábelsky směje zpoza rohu, to vůbec. Nenávidím slohy. 

Ps.vol4- Je tady nějaký přeživší? Na jednu stranu doufám, že tu někdo je, ale na druhou stranu doufám v zápornou odpověď. A vůbec, nemám být zvědavá.

Ps.vol5- Už fakt končím. Vykročte správnou nohou z postele! :-)